Authentication - Register

Complete the form below to create your account

This will be your public name in the community
We need this to keep you informed about your account

Mandatory data for replying to your request.

Why you'll love MyOlympus

All members get access to exclusive benefits:

  • Member community
  • Register products
  • Extended warranty
  • Monthly newsletter

Jak jsem pořídil snímek – okáč bojínkový na pozadí vycházejícího měsíce

James Petiver v 18. století označil okáče jako „Our Half-Mourner“ (náš napůl truchlící). Jeho rozsáhlé sbírky rostlin a hmyzu pomohly založit slavné londýnské přírodovědecké muzeum Natural History Museum. Tito motýli se často nacházejí na travnatých pláních s křídovým a vápencovým podložím a jejich výskyt se ve Spojeném království neustále posouvá na sever a západ. Hojně se vyskytují i v jiných částech Evropy.

Přítel přírodovědec mi ukázal několik chráněných luk v jižním Shropshiru (pro neznalé anglických hrabství: jižní Shropshire se nachází na západě země, na hranicích s Walesem). Zde jsme našli malé hejno okáčů bojínkových, kteří si poletovali na slunci. Jedním z mých cílů při fotografování motýlů je zachytit je sedící při západu slunce. Částečně je to proto, že když slunce zapadá, motýli se usadí a snáze se fotografují, ale také proto, že západ slunce nabízí zajímavější světlo.

Nejdůležitější je být citlivý. Blaho motýla je na prvním místě a teleobjektiv s ostřením nablízko mi pomáhá udržet si odstup. V tuto denní dobu nemohu udělat chybu se svým E-M1 MKIII a bezkonkurenčním objektivem M.Zuiko Digital ED 40–150mm F2.8 PRO. Nízká hmotnost této kombinace je perfektní při držení v ruce a fotografování s široce otevřenou clonou F2.8 mi poskytuje volnost při slabém okolním světle.

Byl teplý letní večer, louky se směrem ode mě svažovaly k lesu a v dálce jsem viděl vrcholek Brown Clee, známého místního kopce. Na stále modré obloze vycházel měsíc, jemuž scházelo jen několik dní do úplňku. Po chvíli hledání jsem okáče bojínkového našel, jak si sedí na stonku kostřavy ovčí, typické luční traviny. Okamžitě mi v mysli vytanul záběr, který jsem chtěl a který vyžadoval spojení mnoha prvků. Byl to večer, jaký nastává jen zřídka – s úplně jasnou oblohou a měsíc ještě nebyl v úplňku, což znamenalo, že obloha byla jednak zbarvená a jednak na motýla dopadalo ještě trochu světla.

Lehl jsem si do trávy, abych byl na úrovni motýla a dostal ho dovnitř měsíčního kruhu. Než jsem v roce 2018 přešel k fotoaparátům Olympus, ani by mě nenapadlo to zkusit. Jednou z výhod, kterou mi tento systém dává, je, že jeho teleobjektivy mají velmi malou minimální ohniskovou vzdálenost. Potenciál tohoto faktoru jsem odhalil už dříve, protože to znamenalo, že jsem se mohl přiblížit dostatečně blízko tak, aby hmyz zaplnil záběr, ale také využít dosahu k tomu, aby byl měsíc v pozadí na výsledném snímku větší. Funkce makra a zároveň schopnost zachytit vyjádření vzdálenosti na jedné nezpracované fotografii mi otevřela novou oblast tvůrčích možností.

Když měsíc vystoupal výše a svítil jasněji, použil jsem k zaostření na motýla 5křížkový typ AF – snažil jsem se při tom najít měsíc v pozadí. S větrem, který motýlem povíval všude možně, bylo při tom náročné umístit všechny prvky do snímku. Potřeboval jsem dostatečně rychlou závěrku, abych zmrazil pohyb, ale chtěl jsem udržet nízké ISO – takže 1/160 sekundy při F2.8 mi dalo ISO 1000, které by se dalo dodatečně snadno vyčistit. Žádný fotoaparát také nemá rád ostření do světla, a když můj fotoaparát ztratil ostrost, rychle jsem přepnul spojku ostření na ruční a použil jsem zvýraznění ostření, abych motýla opět našel. Jakmile se mi to podařilo, přepnul jsem spojku ostření zpět na AF a fotoaparát motýla dokonale zachytil. Chtěl jsem se trefit přesně do bodu, kdy se setmí a měsíc je dostatečně jasný, ale stále s viditelnými detaily na okáči bojínkovém.

To je ten rozhodující okamžik, kdy se vše spojí a umění fotografa spočívá v zachycení prvků oblohy, měsíce, motýla a barvy tak, aby tvořily harmonický celek. V závěrečném záběru se mísilo umění divočiny s okamžikem půvabu. Byl to jednoduše vrchol mého fotografického roku.

Andrew Fusek Peters


Featured products:

E-M1 Mark III

M.Zuiko Digital ED 40-150mm F2.8 PRO


About the author

Related Tags

Comments