Ve Velké Británii není mnoho skalních útvarů, které by byly známější než Durdle Door; je to působivý geologický útvar, oblíbená lokalita krajinářských fotografů, a dokonce i místo pro zajímavé noční manévry.

Mám velkou vášeň pro fotografování Mléčné dráhy, krajin a mořských scenérií. V roce 2019 jsem používal své objektivy M.Zuiko Digital ED 7-14mm F2.8 PRO a 12-40mm F2.8 PRO se zařízením star tracker, ale nastavení jsem si příliš neužil kvůli složitému procesu seřízení trackeru s Polárkou. Chtěl jsem si pro svůj fotoaparát E-M1 Mark III pořídit světelnější objektiv, abych ho mohl kombinovat s jinou metodou astrofotografie, využívající sbírku fotografií, které se pak skládají dohromady za účelem snížení šumu a zvýraznění detailů. Zaujal mě objektiv M.Zuiko Digital ED 17mm F1.2 PRO a rozhodl jsem se ho vyzkoušet. 17mm je trochu užší záběr, než jaký bych normálně použil k focení Mléčné dráhy, ale byl jsem velmi zvědavý, jak to půjde.

V květnu 2020, kdy se v Anglii uvolňoval první lockdown, jsem mohl opět vyrazit do okolí Jurského pobřeží. V dubnu 2020 jsem s objektivem absolvoval místní noční testování, ale zatoužil jsem po něčem dramatičtějším – a kde jinde by to bylo lepší než na výletě k Durdle Door.

Květen je obvykle vhodným obdobím pro fotografování Mléčné dráhy na jižním pobřeží Anglie. Ve správnou dobu v měsíci je jádro Mléčné dráhy nejlepší v době mezi 0:30 a 2:00, což znamená, že je všude příjemný klid... nebo jsem si to alespoň myslel. Když jsem kolem 23:00 zaparkoval u Durdle Door, počet aut v okolí byl překvapivý, ale tato část Anglie zažívala po lockdownu příliv návštěvníků, takže jsem o tom dál nepřemýšlel. Zvolil jsem svou obvyklou turistickou trasu, která mě dovede na vrchol místa zvaného Swyre Head západně od této lokality a poskytne mi vynikající výhled na východ k Durdle Door.

Usadil jsem se na úbočí kopce a dole na pláži jsem viděl známky práce několika fotografů; občasné bliknutí obrazovky, záblesk červeného světla, jak si někdo kontroluje brašnu s výbavou, a několik pokusů o malování oblouku světlem. Když jsem se připravoval, všiml jsem si, že od východu míří loď, která byla blízko břehu a podle světel vypadala velká. Usoudil jsem, že to byla nějaká rybářská loď, která nakonec zastavila a ponořila se na moři do tmy nedaleko samotného útvaru Durdle Door.

Pořídil jsem několik širších záběrů, ale kompozice nebyla nejlepší a loď zapínala a vypínala světla a pohybovala se. Proto jsme se s mým společníkem rozhodli sejít dolů k útesu, abychom získali užší úhel záběru a pokud možno vyloučili loď z kompozice.

Když jsme dorazili k útesu nad pláží, aktivita na lodi se zvýšila. Jednoho z fotografů na pláži to očividně rozčílilo a rozhodl se na loď několikrát posvítit velmi jasnou baterkou. Po třetím nebo čtvrtém pokusu se loď také rozzlobila a blikající modrá světla se přiblížila mnohem blíž a zaplavila celou pláž světlem. Dole bylo skoro jako ve dne, tak jasné bylo světlo.

Po několika minutách se objevilo terénní vozidlo s blikajícími modrými světly a několik lidí ve žlutých bundách s jasnými baterkami zamířilo dolů na pláž. Předpokládám, že si chtěli promluvit s lidmi dole. Po chvíli se vše uklidnilo a později se ukázalo, že loď byla součástí britské celní hlídky na nočním cvičení u jižního pobřeží. Očividně se jim nelíbilo, že na ně svítí jasné baterky, a jsem si jistý, že fotografové dole na pláži toho také litovali!

Naštěstí se mi během toho všeho podařilo pořídit několik snímků (nikdy nepromeškejte příležitost). Večer byl chvílemi dost nervózní a musím přiznat, že kdybych byl sám, asi bych odešel dřív. Vyzkoušel jsem objektiv 17mm F1.2 Pro ve spojení se svým fotoaparátem E-M1 Mark III a s použitím režimu automatického ostření na noční oblohu. Vyfotil jsem 40 snímků Mléčné dráhy pomocí vestavěného režimu intervalového snímání po 13 sekundách | f/1,2 | ISO 2500 (plus 6 tmavých snímků). Později jsem je poskládal v programu Sequator a výsledek ve Photoshopu prolnul se snímkem, který jsem pořídil, když hlídkový člun osvětloval pláž, abych vytvořil jedinečný snímek.

Navzdory problémům toho večera mě to přimělo k tomu, abych se vrátil a pokusil se získat snímek z pláže. V dubnu 2021 jsem se vrátil zpět, tentokrát přímo na pláž, a byl jsem rád, že tu noc tam bylo jen 5 lidí (3 z nich patřili do mé skupiny) a naštěstí žádné lodě na moři!  Opět jsem byl vybaven fotoaparátem E-M1 Mark III a objektivem 17mm F1.2 Pro a vše proběhlo bez problémů.  Tentokrát jsem snímek skládal z 50 záběrů (intervalové snímání | 1sekundová mezera | automatické ostření na noční oblohu | 8 sekund | f/1,2 | ISO 3200), které jsem opět poskládal v aplikaci Sequator a prolnul s jedním snímkem skály v popředí pořízeným v době, kdy se začínal objevovat ranní rozbřesk.

Fotoaparát E-M1 Mark III s objektivem 17mm F1.2 se nyní staly mou oblíbenou sestavou pro astrofotografii a velmi si užívám užšího zorného pole, kterého jsem se původně obával. Přestože rok 2021 byl pro fotografování stejně náročný jako rok 2020, moje sestava je vždy po ruce a připravená na chvíle, kdy bude viditelnost Mléčné dráhy nejlepší a obloha bude jasná!

Featured products:

M.Zuiko Digital ED 7‑14mm F2.8 PRO

M.Zuiko Digital ED 12‑40mm F2.8 PRO

M.Zuiko Digital ED 17mm F1.2 PRO